Létání na velikonoční pondělí.   Krásný let s přistáním v ruce

První jarní vyjížďka na rybnících v Černé.  

7.-11.3. jsme si s přáteli zajeli zalyžovat do rakouského regionu Schladming Dachstein.   Navštívili jsme sjezdovky středisek Planai, Hauser Kaibling a ledovec Dachstein-Gletscher.     Petra     Radek   Po celodenním lyžování sjíždíme do údolí I.   Po celodenním lyžování sjíždíme do údolí II.   Konečně muldy :-)

Výměna tyčí řízení Seřízení geometrie Výměna předních pneu Výměna termostatu Výměna odporového ježka Vyčištění klimatizace

Dnes byl pro můj EasyStar slavnostní den. Bylo pěkně, slabý vítr, a tak jsme si s bratrem zašli zalétat.     A já létal poprvé se svým EasyStarem. První let byl nad očekávání fantastický. Trochu tréninku ze simulátrou FMS se hodilo, přestože EasyStar není na techniku moc náročný.   Střídavý motor se osvědčil a každému ho doporučuju. Dokáže vytáhnout letadlo z průšvihu nebo když potřebujete vystoupat, není to pro něj žádný problém. Brácha se 400 Permaxem mi záviděl.

V tento den jsem přijel k bráchovi a tajně doufal, že se silný vítr později odpoledne utiší. Bohužel foukalo hodně, a tak jsem musel můj první let odložit na jiný den. Brácha ale jako zkušený matador neváhal a svojeho EasyStara podrobil větrné zkoušce.

Pro uložení elektro součástí jsem použil suché zipy, které byly součástí balení letadla. Akumulátor jsem uložil do přední části, do zadní pak regulátor a přijímač. Závaží pro vyvážení letadla jsem připevnil rovněž suchým zipem na horní část akumulátoru.   Pro uložení závaží jsem použil krabičku od paměťové karty. Lze do ní uložit variabilní množství olověných kuliček a také na ni jde dobře přilepit suchý zip. Krabičku se závažím jsem připevnil na baterii co nejblíže nosu.   V kabině je pořád dostatek místa. Tím je EasyStar dobře znám. Do budoucna uvažuji o minikameře, kterou připevním na nos před kryt kabiny.

Stavba letadla je vcelku jednoduchá. Výrobce doporučuje k lepení sekundové lepidlo střední hustoty s aktivátorem. Já použil sadu sekundových lepidel POWER FIX PACK.   První a nejdůležitější krok byl slepení obou polovin trupu. Ještě před tím bylo však nutné usadit motor a kabeláž. Vzhledem k tomu, že jsem použil střídavý motor, který má tři vodiče, musel jsem táhnout jeden vodič zvláštní cestou. Bylo by asi lepší vodiče přímo napájet, já jsem však zastánce konektorů.   Ve spodní části trupu, která je určena pro dlouhou 35 MHz anténu jsem zvětšil prostor a zastrčil anténu 2,4 GHz Optimy.   Po usazení těchto dvou součástí jsem mohl přilepit obě poloviny k sobě.

Šestikanálovou počítačovou RC soupravu s frekvenční modulací (FM) jsem pořídil v roce 2006.Tehdy jsem se řídil radami zkušenějších, že je lepší už koupit kvalitní a dražší vysílač než nějaký střep. Vzhledem k tomu, že můj vysněný cíl je pilotovat vrtulník padla volba na šestikanálového Optica. Doba ovšem pokročila a po letech příšlo pásmo 2,4 GHz. Naštěsí můj vysílač umožňuje díky VF modulu jednoduše na toto pásmo přejít. Proto jsem již k EasyStaru pořídil modul Spectra 2,4.

Přestože je EasyStar určen pro stejnosměrný motor, který je k němu také přibalen, rozhodl jsem se, že ho osadím střídavým motorem. Hodně modelářů to takto udělalo, tak proč nezvýšit také trochu výkon. Pátral jsem na webech a nakonec jsem se rozhodl pro motor RAY 2835/16 od Pelikána s pevným pláštěm. Má prakticky stejné rozměry jako Permax 400, který měl být do letadla původně nainstalován.   Tento motor jsem koupil jako Combo set s regulátorem FOXY 25A. K tomuto regulátoru jsem ještě pořídil programovací kartu, kterou lze jednoduše a rychle nastavit chování regulátoru. Na regulátoru však lze všechny funkce nastavit také pomocí vysílače, takže kdo nechce utrácet za kartu, může regulátor nastavit také touto cestou.   Jako pohonný akumulátor jsem zvolil G3 RAY Li-Pol 2700mAh 7,4V. S takovým akumulátorem bych měl ve vzduchu zůstat cca půl hodiny.   Protože jsem neměl nabíječku s balancerem na LiPo články musel jsem koupit i tu. Rozhodl jsem se pro Turnigy Accucel 6. Za tu cenu myslím výborná volba s vestavěným balancerem, cyklováním i vybíjením. Pro začátečníky tu mám jednu radu. Při zasouvání konektoru baterie do balanceru se ujistěte, že konektor zasunete bez problémů. V opačném případě musíte nožíkem okrojit krajní výstupky na kontekrou baterie.   Serva jsou výrobcem doporučena 2x Micro HS-81.   Pro mého optika jsem pořídil 2,4 GHz VF modul Spectra a do letadla přijímač Optima 6 Lite. Tento přijímač je ze série Optima jeden z nejlevnějších, protože je obalen pouze v pružné fólii. To pro mé letadlo nehraje důležitou roli. 

Stavba letadla Easystar mě donutila kromě přechodu na 2,4 GHz také ke koupi nabíječky na LiPo baterie. Po dlouhém přemýšlení a brouzdání po modelářských fórech jsem si pořídil právě tuto.  

Každý, kdo rád tančí, zajde občas na nějaký ples nebo zábavu. Nejinak jsem na tom i já. Kromě toho jsem dlouhou dobu jezdil po takových akcích na taneční vystoupení se skupinou Kanafas Proto mi zkušenosti dovolují srovnávat hudební skupiny, které na tanečních zábavách hrály a hrají dnes.   Troufám si tvrdit, že mám hudební sluch, hraji na několik hudebních nástrojů a poslouchám hudbu, prostě mám k hudbě kladný vztah. Proto mi vadí dnešní pojetí hudby, kterou nám některé skupiny servírují na plesech a bálech. Samozřejmě jde o volbu organizátora a také uznávám, že většině dnešní veřejnosti stačí tato polo syntetická hudba, na kterou se dá v obleku skákat s rukama nad hlavou. Já však čekám o něco víc.   Kam se vytratila hudba, na kterou se dá tančit v rytmu valčíku, polky, tanga a dalších společenských tanců? Kde jsou ty časy, kdy na takových akcích hrály skupiny o pěti lidech, každý na svůj hudební nástroj a dohromady to byla opravdu hudební skupina? Dnes na většině zábavách najdete hudební skupiny o dvou nebo třech lidech a hlavní roli vždy hraje syntetický keyboard.   Proč o tom všem vlastně píšu? Nedávno jsem se účastnil několika zábav a plesů a všude jsem na ně narazil - duo nebo trio syntetických mužíků. Hudba na jedné z nich mě ale tak zklamala, že jsem se rozhodl tento článek napsat.   Takovou hudbu, kterou předváděli jsem jim vůbec nevěřil. Magický ukazováček zapnul doprovodnou melodii, ve které chyběl snad jen zpěv Karla Gotta a všichni tři se začali vlnit s volnýma rukama - no to jste nám tu mohli zapnout rovnou cédéčko! Á pozor, druhý mužík začal předvádět nějaké akordy na kytaru, zatímco první jednou rukou začal hrát melodii na klávesy. Třešničkou na dortu byla zpěvačka. Její podání těžkých šlágrů od Věry Martinové nebo Marie Rottrové připomínaly spíše karaoke. Také jsem začal pochybovat, zda některé skladby co hrají vůbec někdy slyšeli. Nebylo výjimkou, že když zpěvák nevyzpíval první hlas, přepnul do druhého a v něm už to nějak dojel.   Začal jsem trochu filozofovat a ptal jsem se sám sebe. Proč tedy jestli tomu co hrají opravdu věří... Já tedy ne. Nastala situtace, kdy měla živá hudba přestávku a tu vyplnil DJ s plnotučnou repro hudbou. Ptal jsem se dále. Jaký je tedy mezi těmito hudbami rozdíl. Snad jen v počtu lidí a kvalitou zpěvu na CD. Proč tedy rovnou organizátor nezvolil reprodukovanou hudbu, která by byla levnější a kvalitnější. Protože ještě pořád platí nepsané pravidlo, že na plesech bývá živá hudba. Pak to může dopadnou právě takto.   Uznávám, že se většina lidí bavila (jak už to v dnešní moderní době bývá). Já jsem pořád nemohl nalézt odpovědi na mé otázky. Prostě jsem nedokázal tančit na to, co mi v uších znělo hrozně a uměle.    Pojetí hudby takových skupin od těch pravých se velice liší. Nevím, jestli se tomu, co dnes převažuje dá říct umění. Sám jsem vyznavačem opravdu živé hudby. Obdivuji a uznávám každou skupinu a kapelu, která dokáže se svými nástroji rozeznít a roztančit sál. Není to opravdu jednoduché. Ovšem zpívat do nahraného doprovodu je dnes sice in, ale umění se tomu říct nedá. 

Tento simulátor je zdarma a je to výborný pomocník pro začínající modeláře jak pro letadla tak i pro vrtulníky. Ke stažení je zde. Pro majitele Easystaru jsem přidal i model tohoto letadla.